Hutnický vrch

Steinberg (Hutnický vrch) – orientační bod v krajině

Steinberg (Hutnický vrch) byl pro obyvatele Pechgrün (Smolnice) stálým orientačním bodem v krajině. Z Voigtsgrün (Fojtov) se hora zdála být blízko – místní jí dříve říkali G’stoinich. Dnes je známá především jako kamenolom. Už nepůsobí jako hora, ale jako běžná součást krajiny, jejíž dnešní podobu lidé znají po desetiletí.

Ve vzpomínkách a popisech obyvatel Pechgrün (Smolnice) se však objevuje jako výrazná vyvýšenina. V jednom textu mého strýce je výslovně označena jako sopečný kužel u Voigtsgrün (Fojtov): nezalesněná hora, která zřetelně vystupovala nad okolní krajinu a přitahovala pohled při cestě z Leitn (Smolnický kopec) směrem k Pechgrün (Smolnice).

Kdo zná Steinberg (Hutnický vrch) v dnešní podobě, dokáže si takový dojem jen stěží představit.

Dnešní pohled vysvětluje, proč je těžké si někdejší podobu představit. Steinberg (Hutnický vrch) už nevypadá jako zřetelný vrchol, ale jako těžbou pozměněný terénní útvar. Světlá hnědá stěna lomu označuje místo, nad nímž hora kdysi pokračovala vzhůru. Bez dalších znalostí je sotva možné poznat, že zde dříve stával výrazný kužel.

Pohled opačným směrem

Steinberg (Hutnický vrch) však nebyl jen horou, na kterou bylo vidět – výhled fungoval i opačně. Odtud se otevíral pohled směrem k Pechgrün (Smolnice) a na Smolnickou výsypku, která dnes utváří podobu krajiny.

Tento pohled pomáhá pochopit, proč měl Steinberg (Hutnický vrch) své místo ve vzpomínkách a popisech – nešlo o odlehlý bod, ale o součást vzájemně propojené krajiny.

Ověřovat místo domněnek

Právě rozpor mezi vzpomínkami a dnešní podobou hory ve mně vzbudil zvědavost. Bez předem daného očekávání jsem začal pátrat: nejprve v geologické mapě, potom v historických mapách a nakonec na starých leteckých snímcích.

Geologická mapa hovoří jasně: Steinberg (Hutnický vrch) tvoří vulkanické horniny. Sopečná činnost, z níž hora vznikla, sahá hluboko do minulosti; patří k třetihornímu vulkanismu Oherského riftu a probíhala v období oligocénu až miocénu, tedy přibližně před 30 až 15 miliony let. Pro obyvatele regionu proto Steinberg (Hutnický vrch) nikdy nebyl činnou sopkou, nýbrž výrazným, dávno vyhaslým kuželem.

Ztracený kužel

Zvlášť výmluvné jsou staré letecké snímky z doby před rokem 1950 nebo přibližně z tohoto období. Steinberg (Hutnický vrch) na nich ještě vystupuje jako jasně rozpoznatelná, převážně nezalesněná vyvýšenina, jejíž tvar vysvětluje, proč byla popisována jako kužel.

Jak horu vnímali tehdejší lidé

Také na mapách z 19. století není Steinberg (Hutnický vrch) zachycen jako nenápadná vyvýšenina, nýbrž jako výrazná, pravidelně tvarovaná hora. Jeho vyobrazení odpovídá typickému kuželovitému tvaru, jakým se znázorňovaly sopečné hory.

Dnešní stav

To, co dnes vidíme, už není hora, ale její nitro.

Někdejší sopečný kužel – G’stoinich – zmizel až na otevřený prostor lomu. Světlá stěna lomu vyznačuje výšku, nad níž hora kdysi pokračovala. Dnes si lze jen stěží představit, že se zde kdysi nad krajinou zvedal zřetelný nezalesněný kužel, dobře viditelný z Pechgrün (Smolnice).

Teprve díky tomuto pátrání je zřejmé, jak přesné bylo tehdejší pozorování – a proč „sopečný kužel“ popsaný ve vzpomínkové knize odpovídal skutečné podobě krajiny.