Wehrmühle (Mlýn na Hrázi)

Wehrmühle (Mlýn na Hrázi) ležel na potoce Schwarzebach (Černý potok) západně od Pechgrün (Smolnice), u cesty, která vedla z vesnice k mlýnu a dále do Kösteldorf (Rájec). Nacházel se již mimo vlastní zástavbu obce Pechgrün (Smolnice) a správně patřil do katastru obce Kösteldorf (Rájec), byl však úzce spjat s každodenním životem a dějinami obce Pechgrün (Smolnice). Děti z mlýna chodily do školy v obci Pechgrün (Smolnice) a jejich cesta vedla přes dobře známé pozemky v okolí vesnice.

Mlýn ležel v malebném údolí potoka Schwarzebach (Černý potok), obklopen lesy, loukami a rybníky. Potok zde vytékal z lesa a jeho voda byla zadržována jezem, který umožňoval provoz mlýna. Bylo to odlehlé místo, zároveň však přirozená součást okolní venkovské krajiny a cestní sítě kolem obce Pechgrün (Smolnice).

Historie a využití

Existence mlýna Wehrmühle (Mlýn na Hrázi) je doložena již od raného novověku. Zmiňuje se v souvislosti s událostmi třicetileté války a po jejím skončení byl znovu postaven. Ačkoli byl v katastru veden pod obcí Kösteldorf (Rájec), patřil k panství Ober-Chodau (Horní Chodov).

Mlýn byl v provozu až do poloviny 20. století. V důsledku zásadních změn krajiny při navážení Smolnické výsypky ztratil svou funkci. Tok potoka byl přeložen a místo, kde mlýn stál, bylo opuštěno. Budovy byly nakonec zbořeny.

Na rozdíl od velké části obce Pechgrün (Smolnice) nebylo místo, kde stál mlýn Wehrmühle (Mlýn na Hrázi), překryto výsypkou. Dodnes leží mimo výsypku, přestože se původní krajina výrazně změnila.

Ústní tradice a pověst

K mlýnu Wehrmühle (Mlýn na Hrázi) se váže pověst sahající do doby třicetileté války. Podle vyprávění se zde v květnu 1632 konala velká svatba. Mlynářova dcera se měla provdat za myslivce, když během oslavy na mlýn zaútočili švédští dezertéři, kteří tehdy v tlupách procházeli krajem.

Většina svatebčanů uprchla, ženich se však společně s mlynářskými tovaryši a svými přáteli postavil útočníkům na odpor. Posadil nevěstu na bílého koně a přikázal jí, aby po lesní cestě odjela směrem na Kösteldorf (Rájec). Navzdory jeho příkazu se však po nějaké době vrátila k mlýnu a ocitla se přímo uprostřed nejprudšího boje. Zbloudilá kulka zasáhla jejího koně, ten se zřítil a nevěstu pod sebou pohřbil.

Během střetu mlýn vyhořel. Ženichovi se prý nakonec podařilo útočníky porazit. Rozzuřený a napůl zoufalý odvedl zajaté vojáky k nedalekému prameni, kde je ubil a nechal pohřbít.

Podle pověsti se od té doby v lesích mezi obcemi Kösteldorf (Rájec) a Pechgrün (Smolnice) občas zjevuje bílý kůň, zejména za temných, bouřlivých nocí. Prý je tak rychlý, že ho téměř nelze spatřit, zato je slyšet klapot jeho kopyt a hluboké, žalostné ržání.

Vzpomínka v současnosti

Mlýn Wehrmühle (Mlýn na Hrázi) dnes z krajiny zmizel, žije však dál ve vyprávění, kresbách a vzpomínkách. Byl místem práce, průchodu i setkávání – a zároveň místem, kde se prolínají historie a ústní tradice.

V květnu tohoto roku byla na místě bývalého mlýna Wehrmühle (Mlýn na Hrázi) umístěna pamětní tabule. Připomíná samotný mlýn, jeho význam pro okolní kraj a místo, které sice nebylo zasypáno, ale přesto zmizelo z každodenní podoby krajiny.