Poslední léta Pechgrün (Smolnice)

Koleje, výsypky a poslední viditelné stopy vesnice

Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 existovala vesnice Pechgrün (Smolnice) ještě přibližně dvě desetiletí a nadále byla obydlená, i když v pozměněné podobě. V 60. letech byla postupně rušena. Obyvatelé byli postupně přestěhováni, především do Chodau (Chodov). Kolem let 1967–1968 už ve vesnici nikdo nebydlel. Krátce nato byly domy zbořeny a zničeny: zmizely střechy i vnitřní vybavení a zůstaly jen zbytky zdí a otevřené sklepy.

Územím začaly procházet nové koleje průmyslové železnice, výsypka se přibližovala a vzhled krajiny stále více určovaly stroje. Po určitou dobu se zde prolínaly dvě skutečnosti: poslední viditelné pozůstatky vesnice a nová průmyslová krajina spojená s těžbou hnědého uhlí.

Průmyslový vlak na okraji výsypky, zobrazení podle dobových předloh
Vlak průmyslové železnice na okraji výsypky: skrývka z hnědouhelných dolů na Sokolovsku se sem dopravovala po železnici – obrázek vytvořený pomocí AI podle dobových předloh.

S postupující povrchovou těžbou v sokolovské hnědouhelné pánvi se území Pechgrün (Smolnice) stále více využívalo k ukládání skrývky. Koleje průmyslové železnice, rozdělovací zařízení a buldozery utvářely krajinu, v níž někdejší vesnice přežívala už jen v podobě zbytků.

Ukládání skrývky v oblasti pozdější haldy Smolnická výsypka podle dobových předloh
Rozdělovací zařízení pro ukládání skrývky: materiál se zde rozděloval a následně urovnával pásovými stroji – obrázek vytvořený pomocí AI podle dobových předloh.

Také dobové kresby a vzpomínky zachycují Pechgrün (Smolnice) v tomto přechodném období: už ne jako skutečnou vesnici, ale ještě ne zcela zmizelou.

Kresba Karl Redelbach zachycující ruiny Pechgrün (Smolnice) a blízkou výsypku
Kresba, jejímž autorem je Karl Redelbach: ruiny Pechgrün (Smolnice) s již blízkou výsypkou. V popředí lidé, kteří mezi pozůstatky vesnice hledají ještě použitelné předměty.

Letecký snímek z roku 1974 ukazuje, že pozůstatky vesnice byly tehdy ještě rozeznatelné, zatímco výsypka už postoupila až do jejich bezprostřední blízkosti.

Letecký snímek Pechgrün (Smolnice) z roku 1974
Letecký snímek z roku 1974: poslední stopy vesnice před jejím úplným překrytím výsypkou.

Z této doby pochází také známá píseň „Rosa na kolejích“ od Wabi Daněk. Vypráví o putování podél železničních kolejí. V jednom českém článku se zmiňuje souvislost s pobyty trampů v okolí tehdy již opuštěné vesnice Pechgrün (Smolnice). Přímý důkaz této souvislosti však neexistuje.

Wabi Daněk: „Rosa na kolejích“. Píseň zde působí spíše jako ozvěna této krajiny než jako spolehlivé svědectví o konkrétním místě.

Krátce nato Pechgrün (Smolnice) zcela zmizela pod výsypkou. Zůstalo jen několik fotografií, vzpomínky – a možná také jedna píseň.