Rybníky v Pechgrün (Smolnice)

Zaniklá rybniční krajina na okraji vesnice

2025-12-30

Rybníky v Pechgrün (Smolnice) dnes již neexistují.
Zůstaly po nich popisy, názvy a několik historických map.
Na jejich základě lze rekonstruovat krajinu, která kdysi utvářela okraj vesnice – sloužila praktickým potřebám každodenního života a byla pro Pechgrün (Smolnice) charakteristická.

Vznik rybniční krajiny

Jak napsal učitel Anton Fäustl v obecní kronice z let 1925–1927, nejstarší dějiny Pechgrün (Smolnice) zahaluje „neproniknutelná temnota“. Přesto lze rozpoznat souvislosti, které měly pro okolní krajinu zásadní význam.

Pechgrün (Smolnice) je považována za osadu založenou německými kolonisty. Nasvědčuje tomu rozptýlené rozmístění usedlostí. Vesnice pravděpodobně vznikla při kolonizaci území kolem Chodau (Chodov), poté co císař Friedrich I. předal tuto oblast klášteru Waldsassen. Cílem bylo hospodářsky využít krajinu, která byla místy bažinatá a obtížně obdělávatelná.

Zvláštní opatření vyžadovalo zejména území severně a severozápadně od Chodau (Chodov). Cisterciáci zde zakládali rybníky, aby krajinu odvodnili a umožnili její využívání. Rybníky plnily několik úloh současně: odváděly vodu z půdy, umožňovaly zemědělské využití okolních pozemků a zajišťovaly ryby, které byly důležitou součástí hospodaření kláštera.

„Aby tedy odvodnili bažinaté území severně od Chodau (Chodov), přistoupili k budování rybníků. Tím nejen dosáhli svého cíle, ale zároveň pokryli vlastní spotřebu ryb.“
(Obecní kronika Pechgrün (Smolnice), 1925–1927)

Rybníky v Pechgrün (Smolnice) tedy nebyly pouhou nahodilou součástí krajiny, ale patřily k promyšlenému systému její přeměny. Jejich vznik patrně sahá až do středověku a budovány byly postupně po delší dobu.

První zobrazení na mapě – 1765

Přestože rybníky existovaly již po staletí, na mapách se objevují poměrně pozdě. Vojenské mapování z roku 1765 představuje první kartografické zobrazení, na němž je rybniční krajina u Pechgrün (Smolnice) zachycena.

Tyto mapy vznikly na objednávku rakouské armády. Důstojníci zakreslovali terén metodou à la vue, tedy podle přímého pozorování. Zobrazení není přesné v dnešním kartografickém smyslu, přesto poskytuje věrnou představu o krajině, cestách, vodních plochách a výrazných terénních prvcích.

Pechgrün (Smolnice) a okolí na vojenské mapě z roku 1765
Vojenské mapování z roku 1765. Rybniční krajina kolem Pechgrün (Smolnice) je zde poprvé zachycena na mapě, zatím bez názvů jednotlivých rybníků.

Mapa ukazuje, že rybníky již tehdy tvořily souvislý krajinný celek. Je patrná jejich poloha před vesnicí i zasazení do okolního terénu – jejich názvy však ještě uvedeny nejsou.

Rybníky ve vzpomínkách pamětníků

Zcela jiný pohled nabízejí vzpomínky Erich Heinzl. Nepopisuje vznik rybníků, ale to, jak byly vnímány v každodenním životě.

Kdo přicházel z Chodau (Chodov) do Pechgrün (Smolnice), mířil k vesnici přes Leitn (Smolnický kopec). Po vystoupání se otevřel výhled na kotlinu Pechgrün (Smolnice) a Krušné hory. Silnice pak opět mírně klesala – přímo k rybníkům.

„Hned za vyústěním cesty Alte Leitn se objevovaly první rybníky, kterých bylo před vesnicí opravdu mnoho; byly založeny již ve 14. století.“

Rybníky neležely stranou, ale tvořily přechod mezi otevřenou krajinou a vesnicí. Mezi nimi se rozkládaly podmáčené louky, které se téměř nedaly zemědělsky využívat. Vodní plochy byly uspořádány stupňovitě podle terénu, takže přebytečná voda přetékala vždy do níže položeného rybníka.

„U všech těchto rybníků rostly duby, jen u Kleeteich byly břízy.“

Hráze, cesty, staré stromy a vodní plochy utvářely podobu okraje vesnice. Teprve za rybníky se objevovaly první domy Pechgrün (Smolnice).

Historický snímek rybníka Kastenteich u Pechgrün (Smolnice)
Rybník Kastenteich u Pechgrün (Smolnice). Pohled přes hráz s kamennými patníky, jak je popisují vzpomínky pamětníků.

Kdo chce poznat rybníky v Pechgrün (Smolnice) nejen jako rekonstruovanou krajinu, ale také jako součást každodenního života, najde osobní svědectví ve vzpomínkách Karl Redelbach.
→ Karl Redelbach: „O našich rybnících – Jak jsem je prožíval v mládí“

Pojmenování a zaměření – 1842

Teprve v 19. století se rybníky v Pechgrün (Smolnice) objevují na mapách nejen zakreslené, ale také pojmenované. Stabilní katastr z roku 1842 je poprvé zachycuje přesně zaměřené a s uvedenými názvy. V té době patřily k panství Ober-Chodau.

Rybníky v Pechgrün (Smolnice) ve stabilním katastru z roku 1842
Rybniční krajina jižně od Pechgrün (Smolnice) s poprvé zaznamenanými názvy jednotlivých rybníků.

Na této mapě se rybníky poprvé objevují pod ustálenými názvy. Jsou zde uvedeny Straß Teich, Hirsch Teich, Säu Teich, Fliegen Teich, Kasten Teich, Herren Teich, Frauen Teich, Mucken Teich, See Teich a Klee Teich.
Jak se rybníkům říkalo dříve – nebo zda vůbec měly ustálená jména –, dnes již nelze zjistit. Jejich názvy odrážejí místní jazykové zvyklosti 19. století.

Zaniklá krajina

Rybníky v Pechgrün (Smolnice) byly po staletí součástí krajiny i každodenní cesty do vesnice. Dnes již neexistují, stejně jako samotná vesnice. Zůstaly popisy, mapy a názvy – dost na to, abychom si tuto krajinu mohli alespoň v obrysech znovu představit.

Tato stránka se nesnaží vysvětlovat více, než dovolují dochované prameny. Ukazuje, co se zachovalo, a zároveň připomíná, kolik toho zaniklo.