Pechgrün

Pod výsypkou

Co z vesnice zůstalo – a co ji dnes překrývá

2025-12-17

V Krušných horách se nerostné suroviny dobývaly v hlubinných dolech již od středověku.
Přibližně od roku 1950 se v okolí Falkenau (Sokolov) začalo ve velkém měřítku povrchově těžit hnědé uhlí. Aby bylo možné dostat se k hlouběji uloženým uhelným slojím, bylo nejprve nutné odstranit obrovské množství zeminy a hornin.

Tato takzvaná skrývka se odtěžovala kolesovými rypadly, důlními vlaky přepravovala na určená místa a tam ukládala na výsypky. Tento zásah trvale proměnil krajinu v do té doby nevídaném rozsahu.

Na počátku 60. let začala těžební společnost systematicky vykupovat domy také v oblasti vesnice Pechgrün (Smolnice).
V roce 1967 byla uvedena do provozu Smolnická výsypka. Materiál se zpočátku ukládal pomocí lopatových rypadel, později velkostroji používanými v povrchových dolech. Patřil k nim i zakladač typu ZD 2100/11 – několikapatrový pásový stroj s dlouhým výložníkem, který rozprostíral skrývku po jednotlivých vrstvách.

Výsypka se po mnoho let zvyšovala vrstvu po vrstvě.
Pechgrün (Smolnice) nakonec zcela zmizel pod navršeným materiálem.

Satelitní pohled na oblast povrchové těžby u Chodau (Chodov) s výsypkami a elektrárnou
Satelitní pohled na oblast povrchové těžby u Chodau (Chodov) s výsypkami a hnědouhelnou elektrárnou v Doglasgrün (Vřesová).

Průmysl a postup ukládání skrývky

Přeprava skrývky lokomotivou po důlní železnici
Přeprava skrývky v povrchovém dole: důlní železnice spojovaly místo těžby s výsypkou.
Velký zakladač na výsypce
Zakladač na výsypce: obrovské pásové stroje rozprostíraly skrývku po jednotlivých vrstvách.
Moji rodiče a moje sestra v roce 1992 před výsypkou
Rok 1992: Moji rodiče a moje sestra na návštěvě u Josef Glöckner v Chodau (Chodov). „Co se to jen stalo s naší vesnicí?“

Rozměry výsypky

Na Smolnické výsypce bylo celkem uloženo 186,6 milionu metrů krychlových sypkého materiálu.
To odpovídá přibližně objemu 75 Cheopsových pyramid.

Nejvyšší bod výsypky leží v nadmořské výšce 555 metrů, její maximální mocnost dosahuje 102,5 metru.
Celková plocha výsypky činí přibližně 616 hektarů.

Jezero Bílá Voda na úpatí výsypky
Uměle vytvořená rekreační oblast Weißes Wasser (Bílá Voda) na úpatí výsypky u Pechgrün (Smolnice).

Paměť místa a rekultivace

V současnosti se počítá s postupnou rekultivací celého území a jeho využitím jako rekreační krajiny.
Zároveň se objevují snahy uchovat vzpomínku na zaniklou vesnici.

Restaurovaný kříž v rekreační oblasti Weißes Wasser (Bílá Voda)
V roce 2015 byl vztyčen restaurovaný kříž, který má připomínat zasypanou vesnici Pechgrün (Smolnice). Kříž pochází z roku 1841.
Zvonice se zvonem z kaple v Pechgrün (Smolnice)
V roce 2019 byla postavena zvonice. Zvon je kopií zvonu z kaple v Pechgrün (Smolnice), odlitého roku 1827 v Eger (Cheb).

Další zaniklé obce

Pechgrün (Smolnice) nebyl jediným případem. V důsledku povrchové těžby hnědého uhlí a následného ukládání skrývky zanikla v regionu řada dalších obcí. Patří mezi ně:

  • Albernhof (Alberov)
  • Buckwa (Bukovany)
  • Lauterbach Dorf (Čistá – obec)
  • Deutschbundesort (Dolní Rozmyšl)
  • Maierhöfen (Dvory)
  • Ober Reichenau (Horní Rychnov)
  • Grasseth (Jehličná)
  • Kitlitzdorf (Kytlice)
  • Waldl (Lesík)
  • Littmitz (Lipnice)
  • Haselbach (Lísková)
  • Löwenhof (Lvov)
  • Neusattl (Nové Sedlo)
  • Hunschgrün (Podhoří)
  • Stelzengrün (Stará Chodovská)
  • Theißau (Tisová)
  • Thein (Týn)
  • Kahr (Vúžlabí)
  • Wudingrün (Vítkov)
  • Doglasgrün (Vřesová)

Co zůstalo

Výsypka dnes tvoří umělý kopec – je jizvou v krajině, předmětem rekultivace i místem odpočinku.
Zároveň je to místo, kde se nelze ubránit otázce, co všechno zmizelo pod vrstvami skrývky: domy, cesty, každodenní život – a vesnice, která už na mapách neexistuje.