Affenfelsen (Opičí skála)

Cíl školních výletů, místo vzpomínek a znovuobjevená skála nad potokem Schwarzebach (Černý potok)

2026-01-03

Affenfelsen (Opičí skála)

Affenfelsen (Opičí skála) byl výrazný skalní výběžek nad potokem Schwarzebach (Černý potok), severozápadně od Pechgrün (Smolnice). Nacházel se mezi tokem potoka a strmě stoupajícím svahem vrchu Robesberg, přímo u cesty vedoucí z Pechgrün (Smolnice) k Wehrmühle (Mlýn na Hrázi) a dále do Kösteldorf (Rájec). Ve vzpomínkách někdejších obyvatel je Affenfelsen (Opičí skála) několikrát zmiňován a jeho poloha je jednoznačně zasazena do této krajiny.

Školní výlet ke skále Affenfelsen (Opičí skála) – skupina školáků z Pechgrün (Smolnice)

Školní výlet ke skále Affenfelsen (Opičí skála). Skála byla oblíbeným cílem dětí z Pechgrün (Smolnice).

Skála vystupovala ze zalesněného svahu a nabízela volný výhled na koryto potoka i okolní lesy a louky. Na topografických mapách nebyla vedena jako oficiálně pojmenované místo. Název se používal mezi obyvateli vesnice a vznikl z jejich každodenního vztahu k tomuto místu.

Význam v životě vesnice

Pro děti z Pechgrün (Smolnice) byl Affenfelsen (Opičí skála) oblíbeným cílem výletů. Chodily sem zejména školní výpravy, jak dokládají historické fotografie skupin školáků shromážděných na skále a kolem ní. Affenfelsen (Opičí skála) tedy nebyl odlehlým ani tajemným místem, nýbrž přirozenou součástí okolí vesnice a dětského každodenního života.

Malí rošťáci z Pechgrün (Smolnice) – na Affenfelsen (Opičí skála).

Malí rošťáci z Pechgrün (Smolnice) – na Affenfelsen (Opičí skála).

Na dochovaných fotografiích je u skály Affenfelsen (Opičí skála) jako školák zachycen také Erich, pozdější kronikář Pechgrün (Smolnice). Snímky potvrzují nejen existenci a podobu skály, ale i její význam jako místa, kde se lidé setkávali.

Mapy, vzpomínky a určení polohy

Affenfelsen (Opičí skála) nebyl nikdy zakreslen do oficiálních topografických map. Existuje však ručně kreslený plán vesnice, na němž je skála vyznačena. Plán dokládá její přibližnou polohu, neumožňuje však přesně určit souřadnice.

Ručně kreslený plán Pechgrün (Smolnice) s vyznačenou skálou Affenfelsen (Opičí skála)

Výřez z ručně kresleného plánu Pechgrün (Smolnice), který nakreslil Karl Redelbach, s vyznačenou skálou Affenfelsen (Opičí skála).

Právě nedostatečná kartografická přesnost způsobila, že byl Affenfelsen (Opičí skála) později znám už jen z vyprávění a fotografií. Jeho přesná poloha v terénu zůstávala dlouho nejasná, zvláště poté, co navážky hlušiny výrazně změnily podobu krajiny.

Znovuobjevení místa

Přesnou polohu skály Affenfelsen (Opičí skála) se dlouho nedařilo jednoznačně určit. Existovaly sice písemné vzpomínky, fotografie i ručně kreslený plán vesnice, nebylo však jasné, zda skála pozdější proměny terénu vůbec přečkala.

Bylo známo, že se krajina v průběhu let výrazně změnila. Historické letecké snímky z poválečného období ukazují, jak se výsypka krok za krokem přibližovala k předpokládanému místu. Na jednotlivých snímcích lze sledovat, jak se navážená hlušina dostávala stále blíže ke skále Affenfelsen (Opičí skála) a nakonec zasáhla i tuto oblast. Dlouho však nebylo jasné, zda byla skála zcela zasypána, nebo zda se z ní něco zachovalo.

Teprve podrobnější vyhodnocení map a leteckých snímků umožnilo oblast pátrání zúžit. Na tomto základě byly určeny souřadnice, které měly být ověřeny při návštěvě místa – bez jistoty, že se tam vůbec něco najde.

Průzkum terénu v květnu tohoto roku nakonec přinesl odpověď. Na vypočteném místě skutečně vystupovala z navážky skála. Hlušina byla nahrnuta až k ní a částečně i přes ni, ale zcela ji nezakryla.

Poprvé se tak podařilo potvrdit, že Affenfelsen (Opičí skála) stále existuje – a to přesně na místě předpokládaném na základě předchozí analýzy fotografií, map a terénních útvarů. Následující rozbor map ukazuje, jak lze tuto polohu krok za krokem ověřit.

Určení polohy skály Affenfelsen (Opičí skála)

Následující popis krok za krokem vysvětluje, jak bylo možné polohu skály Affenfelsen (Opičí skála) rekonstruovat pomocí map a leteckých snímků. Výchozím bodem byla mapová platforma českého zeměměřického úřadu, která kombinuje současnou topografickou mapu s ortorektifikovaným historickým leteckým snímkem z roku 1950.

Interaktivní překryv map na konci tohoto oddílu umožňuje popsané kroky zopakovat a jednotlivé mapy vzájemně porovnat. Oficiální mapové podklady jsou přitom doplněny další překryvnou vrstvou, díky níž lze podrobně sledovat změny terénu.


1. Prohlédněte si letecký snímek z roku 1950

Nejprve se zobrazí letecký snímek z roku 1950.
Všimněte si vyznačeného místa (oválu) nad potokem Schwarzebach (Černý potok), u cesty z Pechgrün (Smolnice) k Wehrmühle (Mlýn na Hrázi).

Na tomto místě je na leteckém snímku patrný nezalesněný skalní útvar. Jde o jediné odkryté skalnaté místo v této oblasti a jeho poloha odpovídá popisům v dochovaných vzpomínkách. To je výchozí bod dalšího zkoumání.


2. Přepněte na „Topografická mapa dnes“

Nyní přepněte na „Topografická mapa dnes“.

Uvidíte, kde se vyznačené místo nachází dnes. Na současné topografické mapě zde není výsypka výslovně zakreslena. Nápadná je však terénní hrana, která prochází přímo tímto místem.

Podél této terénní hrany leží dnes povrch celkově výše než dříve a směrem vzhůru stoupá jen velmi pozvolna. Poznáme to podle toho, že vrstevnice jsou od sebe vzdálenější – což ukazuje na mírný, rovnoměrně stoupající svah.

Z pozdějších leteckých snímků však víme, že výsypka postupem času pronikala stále dál do této oblasti a nakonec dosáhla i místa skály Affenfelsen (Opičí skála). Protože současná topografická mapa tuto změnu nezachycuje v plném rozsahu, je nutné porovnat ji se staršími mapami.


3. Zobrazte topografickou mapu z roku 1964

Pomalu posuňte posuvník mapy z roku 1964 doprava.

Uvidíte, jak terén vypadal dříve. V místě dnešní terénní hrany se tehdy nacházel výrazně strmější svah, který sahal hluboko dolů do údolí. Vrstevnice zde leží blíže u sebe a zasahují podstatně níže do údolí než na současné mapě.

Když posuvník přesunete zpět, rozdíl bude okamžitě patrný:
Původní strmý svah už neexistuje. Terén je dnes vyšší a stoupá jen pozvolna. Tuto změnu lze vysvětlit pouze tím, že hlušina byla postupně navážena výše do svahu a terén byl zasypáván.


Závěr

Hlušina byla nahrnuta až za původní polohu skály Affenfelsen (Opičí skála), skálu však zcela nezakryla. U dnešní terénní hrany se proto musela zachovat část původního skalního útvaru.

Právě tam byly určeny souřadnice.

Při průzkumu místa se tento předpoklad potvrdil:
Z navážky zde skutečně vystupuje skála. Polohu skály Affenfelsen (Opičí skála) tak bylo poprvé možné jednoznačně určit – skála už sice nemá původní podobu, ale je jasně rozpoznatelná.

Překryv map

Podkladová mapa: současná topografická mapa Podkladová mapa: letecký snímek z roku 1950 Překryvná vrstva: topografická mapa z roku 1964
Letecký snímek 1950 Topografická mapa dnes
0%

Kdo chce vidět, jak Affenfelsen (Opičí skála) vypadá dnes a co bylo při průzkumu místa zdokumentováno, najde podrobné informace na samostatné stránce.